Pro klienty

Edukační homeoterapie je individuální výuková metoda, kde se klient za pomocí terapeuta učí poznávat sám sebe.

I když tato věta zní možná trochu složitě, princip je úplně jednoduchý, svým způsobem se nejedná o žádný revoluční objev. Základní úvaha spočívá v tom, že věci, které se nám v životě stávají nejsou náhoda a vždy to nějak souvisí s námi. Když si sednu na roztopená kamna, tak se spálím. To je jasné. Není náhoda, že se spálím, když si sednu na rozpálený vršek kamen. A rozhodně to souvisí se mnou, protože jsem se z nějakého důvodu sám na ty kamna posadil –  mohl jsem si sednout jinam. Mohlo se jedna o sázku, nebo jsem nebyl při smyslech, nebo mi nikdo neřekl, že se to nesmí. Po popálení kůže na kamnech ale nikdo z nás nepřijde k lékaři a neřekne – naprosto nechápu, jak se mi mohla udělat tam vzadu ta rudá vyrážka. A strašně to bolí… Řekneme lékaři – sedl jsem si na horká kamna a spálil jsem se. Triviální situace.

Jenže úplně stejná situace je, když máme třeba alergii, když partneři nemohou mít děti, nebo když nám lékaři sdělí nějakou závažnou zdravotní diagnozu. Stručně řečeno, úplně stejná situace je, když máme jakoukoliv nemoc. Stejná situace je, když máme souseda, který nás neustále vytáčí a deptá, nebo malé dítě, které opakovaně nerespektuje a překračuje naše hranice. Když máme partnera, se kterým si poslední dobou vůbec nerozumíme. Ani teď to není náhoda a nějak zásadně to souvisí se mnou, princip je úplně stejný. Stejně jako v matematice nebo fyzice vzorec platí obecně. Tomuto zákonu můžeme říkat pracovně zákon příčiny a následku. Rozdíl je teď v tom, že na první pohled nevidíme příčinu (nebo někdy nechceme vidět). Vidíme jen následek a tváříme se, že se nám to děje v podstatě náhodou. Nehledáme skutečnou příčinu toho, proč máme alergii na pyly (je jasné, že skutečná příčina alergie nejsou pyly v ovzduší, protože ty dýchají i ostatní a žádné problémy nemají. Skutečná příčina toho proč mám alergii je proč zrovna můj imunitní systém na pyly tak přehnaně reaguje. Proč JÁ takto přehnaně reaguji – imunitní systém je mojí součástí). Nehledáme příčinu toho, proč nemůžeme mít děti, raději například zvolíme způsob, který tu příčinu obejde, i za cenu velkých finančních výdajů a vedlejších účinků léčby – vlastně „léčebného obcházení“. Ale příčina všech těch jevů stále existuje, jako v tom triviálním příkladě s popáleninou. My však často vidíme jen následek a nedává nám to smysl. Nebo smysl nehledáme, nikdo nás neučil takto přemýšlet. Po příčině nepátráme, protože nás tato společnost učí, že stačí potlačit projevy toho následku. A když v praxi snaha o potlačení následku nefunguje (projevy-symptomy nezmizí), prohlásíme nemoc za chronickou, nebo neléčitelnou. Nikdo nás neučí, že musíme primárně hledat příčinu toho následku, že ta příčina existuje. Je to velmi zvláštní, že jsme všichni na takovou hru přistoupili. Když nám bude v autě svítit červená kontrolka, že nám začíná chybět olej v motoru, nikdo z nás nebude považovat za řešení, když tu kontrolku něčím přelepíme, aby nám nesvítila do očí. Nikoho z nás neuspokojí prohlášení v autoservisu, že ten děravý chladič je „chronická záležitost“ a řešení je, že si vodu budeme neustále dolévat konvičkou.  V rámci edukační homeoterapie Vám terapeut pomáhá obrazně řečeno najít „neviditelná horká kamna“, uvidět je. Nebo aby jste si dokázali sami „dolít olej do motoru“ namísto pouhého umlčení kontrolky oleje. Uvidět příčinu, dopátrat se společně souvislostem. Znovu si vzpomenout na určité zákonitosti, na určité situace, které se opakují.

Setkání v rámci edukační homeoterapie probíhá na základě rozhovoru v podstatě jako přátelské posezení. Je to setkání s někým, kdo Vás neposuzuje, nesoudí a kde se cítíte v bezpečí cokoliv říct, nebo sdělit, podle toho, co Vás trápí. Veškerá sdělení jsou přísně důvěrná, bez výjimky. Terapeut zde nevystupuje v roli autority, jeho role nespočívá v tom, že by Vám měl něco radit a dávat ponaučení. Úloha terapeuta spočívá v prvé řadě v naslouchání a pozorování.

Edukační homeoterapeut provází svého klienta pomocí otázek k poznání věcí které se mu dějí. K přijetí sebe sama, k přijetí zodpovědnosti za svůj život, své bytí a své zdraví. Edukační homeoterapeut vede klienta k situacím, kdy se klient učí volit sám za sebe a aktivní práci sama na sobě.

Uvedeme si zde dvě modelové situace, které jsou v praxi nejčastější a to je situace problému ve vztazích a zdravotní komplikace ve formě různých onemocnění.

 

Edukační homeoterapie při onemocnění

„V člověku vzniká nejprve určitý vnitřní stav a potom se okolo něho vytváří situace, které jsou v souladu s tímto stavem. Člověk je původce své nemoci a tvůrce situace, ve které žije. On sám je zodpovědný za svou nemoc a za svou situaci.

Ve schopnosti člověka vytvořit si svou nemoc je ukrytá i schopnost člověka najít řešení. Je schopný opustit staré problémy a vytvořit nové možnosti. V okamžiku, kdy se rozhodne vzít život do vlastních rukou a být autentický, začíná chápat, čemu ho měla nemoc naučit.

Toto je úroveň, na které nemoc vzniká a na které dochází k uzdravení.“

Jan Scholten

 

Klienti přicházející na edukační homeoterapii často vnímají jako příliš neskutečné to, že by mohli oni sami změnou svého postoje, změnou svého pohledu na proběhlé události a změnou některých svých zvyklostí si vyléčit sami svoji nemoc, často závažného charakteru. Máme pocit, že vyléčení musí přijít odněkud z venku, zprostředkovaně od nějaké autority na zdraví, že to bude v případě vážné nemoci složitý a drahý proces. Nevěříme si, nevěříme, že sami můžeme zásadně ovlivnit proces uzdravení, nevěříme, že uzdravit se je v našich silách. Do určité míry je tento pocit vlastně normální, protože nám bylo celou dobu našeho života vštěpováno, že nemoc je něco co přichází z venku, že je to vždy způsobeno něčím co má materiální povahu (viry, bakterie, alergeny, geny apod.) a také že nemoc dostaneme v podstatě náhodou. Pro ilustraci – nejnovější výzkumy špičkového vědeckého lékařského týmu z USA, celosvětově uznávaného a respektovaného, byly publikovány se závěrem, že rakovina je „biologická smůla“. Toto naprosto nelogické a absurdní prohlášení je dílo špičky v oboru současné lékařské vědy. Nicméně prohlášení naprosto výstižně reprezentuje postoj současné „vědecké“ materialistické společnosti, který nám je všem neustále  prezentován jako jediný reálný a možný.

Léčení nemoci na materiální rovině „zvenku“ – tj. že někdo léčí Vás, je v dnešní době velmi důležité, často nezbytné. Není moudré ho zanedbat, pokud k tomu nemáte opravdu závažný důvod. Tato část léčby je doménou konvenční vědecké medicíny, lékařů. Nicméně všichni klienti, kteří na edukační homeoterapii chodí, se přesvědčili, že tento postup k uzdravení často sám o sobě nestačí, zejména u nemocí, které byly i konvenční vědeckou medicínou označeny jako neléčitelné, nebo obtížně léčitelné. To co je nutné přidat je něco, co Vám konvenční vědecká medicína z principu nabídnout nemůže, protože to není to její součástí. Tato přidaná hodnota je vysloveně Vaše iniciativa, Vaše osobní cesta, Vaše práce sama na sobě. To za Vás nikdo druhý udělat nemůže.

Edukační homeoterapie Vám může pomoci pochopit, proč se Vám určité zdravotní komplikace a nemoci v životě dějí ve vazbě na to, co se Vaše duše přišla na tento svět naučit. Tím, že pochopíme a přijmeme náš osobní životní vzorec, pochopíme proč se nám nemoc děje. Poku alespoň trochu nahlédneme na to, co se naše duše přišla na tento svět naučit, začnou nám dávat věci smysl a my máme šanci sami s tím něco začít dělat. Máme možnost sami začít tyto události měnit směrem ke své přirozenosti. Pokud nevíme a nechápeme, jak souvisí naše zdravotní problémy s námi, s naším životem a s tím, proč jsem přišli na svět, nevidíme principiálně možnost s tím něco zásadního udělat. Jsme pak závislí pouze na pomoci zvenčí, jsme vláčeni systémem.

V úplně obecné rovině platí, že pokud nevíme, proč nemoc máme, proč nás tato nemoc potkala a jak to s námi souvisí, nelze nemoc zcela odstranit. I pomoc ve formě léčby zvenčí (např. západní konvenční medicína, ale i různé přírodní léky) je velmi omezena a limitována, pokud s informací ohledně příčiny nemoci na osobní rovině nepracujeme. Odstranit (vyléčit) nemoc principiálně mohu pouze v případě, že znám příčinu nemoci. To je logické. A pokud tedy znám (nebo pouze tuším příčinu nemoci) pouze na fyzické rovině (viry, bakterie, alergeny, apod.), je logické, že mohu vyléčit, nebo často spíš jen léčit nemoc pouze na fyzické rovině. Často má západní medicína teorii nebo určitou představu, proč nemoc máme na úrovni našeho fyzického těla, nicméně k uzdravení tato teorie nemusí stačit. A často, zejména v případě vážnějších nemocí, konvenční medicína tuto přesnou představu nemá.

Postup v edukační homeoterapii je vždy takový, že se terapeut nikdy nesnaží přímo působit a ovlivnit konkrétní nemoc, s kterou klient přichází (jak to dělá lékař či léčitel), ale v rámci setkání pomáhá klientovi pochopit a přijmout jeho životní úkol, se kterým se narodil.

Základní myšlenka homeoterapie by se dala označit větou, že nic co se nám v životě děje, není náhoda.

Cíl edukační homeoterapie je, aby s pomocí terapeuta klient sám pochopil proč nemoc má v širších souvislostech jeho života. Jak nemoc souvisí s jeho dětstvím, dospíváním, výchovou, s jeho osobním životem, typicky vždy však primárně vztaženo k jeho životnímu úkolu, se kterým se narodil. Cílem sezení je, aby klient sám poznal svůj životní úkol, svůj životní „vzorec“ myšlení, který souvisí s nemocemi, které se mu dějí. Tyto nemoci tak dostanou pro klienta smysl a klient může sám za sebe udělat rozhodnutí, učinit změnu postoje, nebo změnu životních zvyklostí. Potom se nemoc harmonizuje a odeznívá a naše tělo začíná pracovat směrem ke svému vlastnímu přirozenému chodu, zdravěji.

Nemoci z pohledu edukační homeoterapie, které nás v životě potkávají nebo se kterými se již rodíme, jsou jedním z nejlepších ukazatelů a pomocníků, které nám pomáhají náš úkol, s nímž na Zemi přicházíme, pochopit, přijmout a zvládnout. Přicházejí právě ve chvíli, když v životě stojíme na rozcestí. Nemoci dostáváme z lásky. Nemoci mohou přicházet když přišel čas náš životní plán víc poznat, přijmout, nebo jen přišla doba, kdy potřebujeme začít žít vědomější život. V případě zdraví a nemoci edukační homeoterapie pracuje s pravidlem, že naše tělo je primárně nastaveno na zdraví a život, je moudré a snaží se vždy hledat rovnováhu.

V případě nemoci edukační homeoterapie pomáhá klientovi pochopit část ze svého životního úkolu, životního plánu, který souvisí s jeho nemocí. V tomto kontextu pak klient začíná chápat, proč u něho nemoc vypukla, vše začíná mít určitý smysl a klient může pak sám za sebe učinit změnu vnitřního postoje nebo změnu životních zvyklostí. V důsledku toho, že klient sám za sebe rozhoduje, sám za sebe volí a činí změny ve svém životě, nemoc může odeznít. Znamená to, že jestli nemoc odezní nebo ne, záleží primárně na klientovi samotném. Záleží na jeho odvaze a motivaci začít v životě dělat změny a nové věci. Po úspěšně zvládnuté nemoci klientem za pomocí edukační homeoterapie bude v jeho dalším životě vždy několik nebo mnoho věcí jinak.

Pokud tedy dojde v rámci setkávání k ústupu či vymizení nemoci klienta, děje se tak jako „vedlejší efekt“ v důsledku posunu a transformaci vědomí klienta na úroveň poznání, na které danou nemoc a její symptomy již nepotřebuje.

Na edukační homeoterapii tedy nemůžete primárně jít s očekáváním psychologické pomoci nebo léčby ve smyslu, že někdo bude diagnostikovat nebo léčit Vás. Znamená to tedy v případě nemoci, že v rámci edukační homeoterapie neléčí terapeut, ale během setkávání může klient objevit takové poznání o sobě samém, o svém životním úkolu, se kterým se narodil, že se dokáže vyléčit sám na základě změn postojů, které sám ze svého rozhodnutí učiní.

Na konci setkání, v případě že terapeut dojde k závěru, že je nutný nový  impuls, může doporučit klientovi i různé přírodní esence (Homeoterapeutické esence, Bachovy esence, PC rezonanční esence), které mají statut doplňku stravy.

Tyto esence působí jako „zrcadlo“, ve kterém můžeme vidět náš vlastní obraz, sami sebe, pravdivě, podobný příběh nebo podobné téma k našemu osobnímu tématu, aniž v nás aktivovalo naše patologické obranné mechanismy.

U  setkání v případě onemocnění nebudete potřebovat žádné výpisy ze zdravotní dokumentace, doporučení Vašeho lékaře, ani žádné jiné lékařské zprávy a nálezy. Edukační homeoterapie s těmito údaji vůbec nepracuje, nejsou k ničemu potřebné.

Edukační homeoterapie pro Vás nebude vhodná, pokud:

  1. a) předcházející řádky které jste četli Vás vůbec neoslovily, nechápete myšlenky v nich obsažené
  2. b) hledáte léčbu, ne uzdravení (nebo mezi slovy „léčba“ u „uzdravení“ nevidíte rozdíl)

 

Edukační homeoterapie při problémech se vztahy

Typická počáteční reakce většiny z nás při problémech ve vztazích je, že nám na tom druhém vadí spousta věcí. Neměl by nám dělat to či ono, neměl by se k nám takto chovat a měl by se v těch a těch věcech změnit. Ten druhý.

Pohled a postup edukační homeoterapie je stejný jako u onemocnění či v jakékoliv jiné situaci.

1) problémy v našem vztahu se nám nedějí náhodou

2) zásadním způsobem to souvisí s námi

3) náš partner (manžel, dítě, matka, otec, kolegyně v práci) se nám svých chováním snaží něco ukázat, zrcadlí nám naše osobní důležité životní téma

4) změnu patologického vztahu pravděpodobně nedocílíme, když budeme očekávat změnu po svém partnerovi, šance na záchranu vztahu nám dává primárně práce na nás samotných

Edukační homeoterapie v případě problémů ve vztazích pomáhá klientovi pochopit část ze svého životního úkolu, životního plánu, který souvisí s jeho partnerem a situací ve vztahu (manžel, dítě, matka, otec, kolegyně v práci). Dalo by se s nadsázkou říci, že naši problémoví a „nesnesitelní“ partneři jsou ve skutečnosti naši nejlepší učitelé. V tomto kontextu pak klient začíná chápat, proč se u něho krize ve vztahu objevila, vše začíná mít určitý smysl a klient může pak sám za sebe učinit změnu vnitřního postoje. V důsledku toho, že klient sám za sebe rozhoduje, sám za sebe volí a činí změny ve svém životě, vztah se může normalizovat a zpravidla dostane novou, vyšší úroveň.  Z pohledu edukační homeoterapie to znamená, že jestli se poměry ve vztahu zlepší nebo ne, záleží primárně na klientovi samotném. Záleží na jeho odvaze a motivaci začít v životě dělat změny a nové věci.

V případě manželského (partnerského) vztahu je zkušenost taková, že pokud klient nepochopí, že krizová situace ve vztahu souvisí s ním samotným, pouze očekává změnu po svém partnerovi a nepracuje sám na sobě, tak dojde většinou k rozchodu. Co je pro tuto situaci typické, že často další partner, kterého po rozvodu potká, bude časem úplně stejný, ne-li „horší“ než ten předcházející, právě typicky v těch parametrech, které mu vadily v předcházejících vztazích. Je to vlastně logické. Prostě potká ještě lepšího „učitele“.

 

„Pro dobu starého paradigmatu – věku Ryb je charakteristická existence vnější autority. Člověk věřil a podřizoval se autoritám, např. církevním, politickým, sociálním, lékařským. Osobní odpovědnost za vědomé žití, osobní vývoj a zdraví byla potlačena a nahrazena vnější autoritou. Pro éru Ryb byl také charakteristický pocit nedostatku, který vedl ve svých důsledcích ke konkurenčnímu boji, pokoušeli jsme se oslabit ostatní, upevnit vlastní pozici, abychom zakryli vlastní slabost.

V nové éře věku Vodnáře se lidé budou muset naučit spoléhat na své Já, na vlastní znalosti, názory, intuici, na svou vnitřní sílu. Bůh již není vnější oddělená bytost, která nás soudí, ale podstata samotné lidské bytosti. Nová doba nás vzývá k převzetí vlastní zodpovědnosti a k rozetnutí bludného kruhu hraní rolí pachatelů a obětí. Přestaneme obviňovat z našich problémů ostatní lidi nebo vnější svět. Staneme se zodpovědní sami za sebe, za své zdraví, ale i za svět okolo nás. Budeme schopni se spojit s vlastním nitrem a pochopit, kdo jsme a co je smyslem našeho života. Budeme schopni věřit ve svoji vnitřní sílu, vzájemně se podporovat a spolupracovat, budeme schopni výměny zkušeností, sloužící ke všeobecnému prospěchu nás všech.“

Dr. Tinus Smits, holandský lékař a terapeut

 

 

Comments are closed